Autor: Rykr Zdenek
Podsbírka: Malba
Datace: (kolem 1923)
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=58cm; šířka=72cm
Inventární číslo: O1850
Námět: krajina
Signatura: neznačeno

Jen málokterý umělec prošel tak rozporuplným uměleckým vývojem jako nezávislá osobnost Zdenka Rykra. Školením historik umění a klasický archeolog, malíř, reklamní návrhář, ale i autor novinových příspěvků z četných cest po Evropě a severní Africe vstřebával na své příliš krátké životní pouti mnohé podněty z uměleckého i mimouměleckého světa, které dokázal neotřelým způsobem přetvářet. V jeho tvorbě tak můžeme nalézt etapy spjaté s klasickou malbou i radikálním experimentem, který nadlouho dopředu předběhl svou dobu (cykly asambláží Orient, Z Řecka a Sklo ze 30. let). Sbírka GASK zajímavě dokumentuje tvorbu Rykrova proměnlivého talentu od osobité verze magického realismu, hlásícího se ke Kubištovu vzoru, tak jak se pěstoval v okruhu devětsilské avantgardy na počátku 20. let (Podobizna, Portrét J. Funkeho a Krajina s červenou cestou z roku 1920), až po historizující alegorický obraz Smutek (Elegie) ze závěru Rykrova života. O nevšedním talentu obtížně zařaditelného umělce svědčí i obraz Železniční most, který lze nejspíše situovat do "realistického období" kolem roku 1923, kdy vznikl podobně laděný obraz Kolínské nádraží. Obrazy se zvláštní, tajemně nehybnou atmosférou ticha a prázdna jako by vytvářely spojnici mezi civilismem 20. let a civilismem pozdější Skupiny 42. Připomeňme v této souvislosti Lhotákův obraz Vstříc osudu z roku 1948 s jeho unikajícím prostorem a zastaveným časem.