Autor: Zrzavý Jan /(Zerzavý)
Podsbírka: Malba
Datace: (1913)
Technika: olejomalba
Materiál: lepenka
Rozměr: celková výška=30cm; šířka=22cm
Inventární číslo: O1671
Námět: portrét
Signatura: neznačeno

Dílo Jana Zrzavého, které se vyvíjelo souběžně s tvorbou generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců, vždy zacházelo s jazykem avantgardy zcela nezávislým a originálním způsobem. Zrzavý vtahoval avantgardní postupy dovnitř svého imaginárního světa. Obraz s ironickým názvem Krasavec zpodobňuje hlavu muže s "švihácky" nakroucenými kníry a loknami. Záměrná zdobnost výjevu však nic neubírá na jeho záhadnosti. Obraz je stejně jako všechna díla Jana Zrzavého obestřen atmosférou tajemství. Je nepochybné, že náleží do světa moderny počátku dvacátého století. Na druhou stranu se však dotýká čehosi velmi archaického. Způsob ztvárnění "podobizny" odpovídá kubistické metodě kombinace několika pohledů - v tomto případě ze tří čtvrtin a zepředu. Malba je plošná, barva nepopisuje, ale má autonomní či symbolickou roli, která odpovídá modernímu výkladu smyslu umění, v němž je realita obrazu nově stvořenou skutečností vzešlou z umělcovy imaginace. Hlava je obklopena zlatými a stříbrnými hvězdami a půlměsíci. Celek působí "byzantsky" dekorativním dojmem, zároveň však poukazuje k něčemu vyššímu, posvátnému. Jako by nás uváděl do starobylého světa biblických příběhů. Tento způsob malby je vlastní řadě "orientálních" obrazů, které Jan Zrzavý vytvořil kolem roku 1913. Vedle Krasavce k nim patří například Ráj a Kristus, dobrý pastýř.