Autor: Rabas Václav
Podsbírka: Malba
Datace: 1923
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=75cm; šířka=100cm
Inventární číslo: O1135
Námět: krajina
Signatura: vpravo dole: Rabas 22

Václava Rabase lze považovat za symbol obrozené Umělecké besedy. Jejím členem se stal v roce 1909, sehrál klíčovou roli při její umělecké reformě a přivedl do ní okruh spřátelených umělců v čele s Jaroslavem Jarešem. Byl dlouholetým předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a vůdčím duchem jejích uměleckých i společenských aktivit. Jeho tvorba přenáší odkaz tradice českého krajinářství 19. století, k němuž se malíř vědomě odvolával, do moderních souvislostí. Rabasovo početné dílo má své kořeny v symbolistním výkladu vztahu člověka k půdě (motiv ženy – Rozsévačky), který lze číst v druhém plánu z celého vývoje jeho tvorby. V tomto kontextu je příznačný Rabasův cyklus Chleba, který vznikl na začátku 2. světové války jako angažovaný výraz sepětí člověka s ohrožovanou zemí. GASK vlastní větší soubor Rabasových děl, která dobře ilustrují rozpětí autorovy tvorby (socha Rozsévačky, obraz Lužná z roku 1917, namalovaný ještě v postimpresionistickém duchu a dále řada krajin z 20. a 30. let). Obraz Jarní krajina z počátků meziválečné tvorby dokládá zrození autorova charakteristického stylu, který klade důraz na výběr prostého, neokázalého motivu, svědčícího o začlenění lidského elementu do krajiny, na stavbu obnažené krajiny, její všední kolorit s bohatými nuancemi zemitých tónů a vystižení charakteru ročního období, tolik důležitého pro životní rytmus venkova.