Autor: Holý Miloslav
Podsbírka: Malba
Datace: 1928
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=43cm; šířka=77cm; výška s rámem=46cm; šířka s rámem=79,5cm
Inventární číslo: O0172
Námět: město
Signatura: vpravo dole: Holý 28.

V druhé polovině 20. let dochází v českém malířství k poměrně radikální proměně způsobu malby. Po období barevného půstu, kterým se vyznačovala šerosvitně modelovaná sociální malba, civilismus i neoklasicismus, přichází období "barevného hýření". Tuto proměnu lze zaznamenat i v krajinomalbě, která přechází od barevně střídmého neoklasicistního modelu výstavby krajiny k modelu neofauvistickému, který potlačuje stavebnost ve prospěch osvobozené hry barev. Statické prvky, odhalující podstatu tvarů a princip trvání, jsou obětovány zachycení proměnlivosti přírody v jejím dynamickém životodárném koloběhu. Závažná, existenciálně laděná témata ustupují tématům životní pohody a štěstí. Tento malířský hedonismus, rozvíjející se především v oblasti krajinomalby a zátiší, ale také aktu, je charakteristický pro žáky Nejedlého školy, stejně jako pro Vincence Beneše či Václava Špálu. Jedním z originálních interpretů této proměny je i Miloslav Holý, který opouští svůj našedlý kolorit, charakteristický pro období sociální malby, reprezentované obrazem Ulice v Libni, ve jménu barevně vytříbené oslavy skutečnosti. Sbírka GASK vlastní několik děl dokumentujících tento přerod. Obraz Loděnice svou střídmostí a tématikou ještě spíše uzavírá kapitolu civilní krajinomalby městské periferie, předznamenávající cestu ke Skupině 42, Viadukt v Hlubočepích však již nezapře svou inspiraci ve francouzské fauvistické malbě.