Autor: Paderlík Arnošt
Podsbírka: Malba
Datace: 1943
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=58,5cm; šířka=69cm
Inventární číslo: O0078
Námět: alegorie
Signatura: vlevo dole u středu: apaderlík 43.

Arnošt Paderlík se představil v roce 1939 v Topičově salonu spolu s Václavem Hejnou, Josefem Lieslerem, Zdenkem Seydlem, J. R. Michálkem, Václavem Plátkem, Janem Lukasem a Věrou Gabrielovou na první výstavě skupiny Sedm v říjnu. Skupina se rozpadla v roce 1941. Přesto však její hlavní aktéři na svých samostatných drahách i dále pokračovali v intencích jejího základního směřování. Ve své tvorbě odmítali samoúčelné experimentování s formou. Zajímal je především otisk lidské situace ve zlomové době válečného ohrožení. Jejich obrazy byly plné tajemných příběhů. Paderlíkův obraz Tragédie patří k těm nejsrozumitelnějším příměrům válečné katastrofy. Odvolává se k tradičnímu symbolu Piety. Postava bolestí sklíčené matky s mrtvým dítětem v náručí v dramatickém gestu ruky a zakloněné hlavy žaluje nesmiřitelnému osudu v pusté krajině zničené civilizace. Obraz sutin patří k nejčastěji používaným metaforám zmaru a zkázy ve válečném a poválečném umění. Nad sutinami se v kruté ironii tyčí pýcha civilizace – sloupy se zpřetrhanými  telegrafními dráty. Scéna se odehrává v přízračné noci s úplňkem. I noc je symptomatická. Vzpomeneme-li si na denní - optimistický jas obrazů avantgardy z  dvacátých let a srovnáme-li jej s potemnělým koloritem umění z období po nástupu krize a války, je zřejmé, že máme co do činění s uměním odvrácené strany noci.