Autor: Čapek Josef
Podsbírka: Malba
Datace: 1921 až 1922
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=57cm; šířka=77cm
Inventární číslo: O0042
Námět: žánr
Signatura: vlevo nahoře: J.Č./ 21- /22.

Čapkovy obrazy Bolavá ruka a Sedící děvče lze považovat po formální i obsahové stránce za kontrastní a navzájem se doplňující příklady autorova přístupu k jeho ústřednímu celoživotnímu tématu člověka. O něco starší obraz chudého muže s bolavou rukou, mluvící hranatou a špičatou řečí, odvozenou z Čapkova předválečného, až na samou dřeň oproštěného kubismu, který dosáhl svého vrcholu v puristických polopostavách z roku 1916 (Dívka v košili ze sbírky AJG na Hluboké či Česající se ze sbírky GASK), se nese v duchu existenciální poválečné bolesti a smutku. Kubistické tvarosloví s ostře řezanou linií slouží silné, expresivní výpovědi obrazu. Sedící děvče z počátku 20. let, připomínající některé souběžně vznikající polofigury Antonína Procházky (například Dívku s věnečkem z roku 1922 ze sbírky Městského muzea v Brně), představuje slečnu ze střední třídy. Obraz je výrazem poklidného štěstí, které mohou kalit jen citové problémy mládí. Tvrdá kubistická zkratka je opuštěna ve prospěch zjemnělého organického tvaru. Jakoby z kamene vytesanou strohost muže se svěšenou hlavou nahrazují hravé detaily dívčina kloboučku, nadýchaných rukávů a na krku zavěšených korálků. Oba obrazy dokazují variabilitu Čapkova na první pohled rozpoznatelného a nezaměnitelného rukopisu, sloužícího k hlubokému pochopení zobrazované reality.