Autor: Souček Karel
Podsbírka: Malba
Datace: 1944
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=104cm; šířka=90cm; výška s rámem=115cm; šířka s rámem=101cm; hloubka s rámem=10cm
Inventární číslo: O0002
Námět: žánr
Signatura: vlevo dole: Karel Souček 44.

Karel Souček přišel do Skupiny 42 až v roce 1943. Přivedl jej básník Jiří Kolář. Součkův příspěvek ke skupinové estetice se již na první pohled od ostatních liší. Jeho jazyk je silně expresívní. Malba je pastózní, má charakteristický temný kolorit. Součkova raná díla, reprezentovaná v muzejní sbírce především jeho výjimečnou Společností z roku 1941, zapadala spíše do kontextu válečné, obecně humanisticky orientované exprese, tak jak ji demonstrovali například malíři ze skupiny Sedm v říjnu. Malířův originální jazyk se však později otevřeně přihlásil k civilistní tématice doby. V početném souboru děl ze 40. let zastoupených v muzejní sbírce lze vyčíst Součkův zvláštní zájem o sociální určenost figur a prostředí, jimiž se na svých obrazech zabýval. Na rozdíl od Grosse, Hudečka či Kotíka jej ani tak nezajímaly pro městskou civilizaci příznačné procesy „zcizování a odlidšťování“, které se promítaly do postav biomechanických fantómů, jako spíše obyčejné, všednodenní děje, které se odehrávaly v důvěrně známém prostředí městských ulic a pasáží. Výjevy z bister, kadeřnictví, či čekáren u lékaře jsou plné sounáležitosti s „malými lidskými příběhy“. Za reprezentativní lze v tomto smyslu považovat Součkův monumentálně cítěný obraz Kadeřnice, na němž se intimní ženský výjev s kadeřnicí a ženou pod sušákem prolíná s průhledy do ulice s kolemjdoucími chodci.