Podsbírka iluminace

Podsbírka iluminace čítá jediný sbírkový předmět, tzv. Kutnohorskou iluminaci – pozdně středověkou malbu na pergamenu, zobrazující komplexně proces dobývání a zpracování stříbra v Kutné Hoře. Malba je datována před rokem 1500, autorem je malíř z okruhu dílny pražského iluminátora Matouše. Jde pravděpodobně o titulní list z kutnohorské chorální knihy, čemuž nasvědčuje i rozměrnost pergamenu (v. 643 mm, š. 442 mm). Chorální knihy vznikaly často ve velkých formátech, aby mohli věřící i v zadních lavicích kostela přečíst text právě zpívané písně.

Proces dobývání rud zobrazují i jiné soudobé iluminace, pro srovnání máme k dispozici další dvě iluminace kutnohorské provenience – list z Kutnohorského graduálu (1498) a list ze Smíškovského graduálu (1490–1495). Ovšem unikátnost Kutnohorské iluminace v celoevropském kontextu spočívá v tom, že zobrazuje nejen těžbu rudy, její drcení, promývání a prodej rudokupcům, ale i další postup zpracovávání vytěžené rudy – získávání stříbra z ní za pomoci hutnění, odlévání prutů (tzv. cánů) z mincovní slitiny a samotnou ražbu mincí, pražských grošů. Jako nejstarší dochované vyobrazení celého technologického procesu řadí znalci Kutnohorskou iluminaci k těm nejvýznamnějším vzniklým na sever od Alp.

Vyobrazení dolování v kontextu liturgického rukopisu však nelze považovat za čistě profánní ikonografii. Důl sloužil jako středověká metafora pro složitou cestu ke spáse duše nebo také pro obtížnou cestu k Moudrosti, stejně těžkou jako dobývání drahých kovů. A budeme-li hledat objednatele rukopisu, pravděpodobně jej nalezneme mezi pregéři, mincíři, prubíři či úředníky mince. Kutnohorská iluminace nám odkrývá i středověkou mentalitu, nejen tajemství technologie hornictví a ražby mincí.

Tento mimořádně cenný sbírkový předmět získala GASK do svých sbírek dramatickou cestou, prostřednictvím dražby v londýnské aukční síni Sothesby’s, a to za téměř 18 milionů Kč. Tehdy se iluminace vynořila po bezmála sto letech, kdy byla nezvěstná, protože přibližně od 20. let 20. století se objevovala jen její reprodukce (vzniklá při bádání ve vídeňské soukromé sbírce). Středočeský kraj se rozhodl chopit příležitosti a vrátit ji do Kutné Hory, o které přináší svědectví.

Vzhledem k její vysoké citlivosti na světelné a klimatické vlivy se však vystavuje jen při zvláštních příležitostech a po velmi omezenou dobu. Aby toto výjimečné dílo mohlo být zpřístupněno širší veřejnosti, byl díky finanční podpoře Středočeského kraje v rámci veřejné soutěže vybrán návrh na zhotovení umělecké kopie – faksimile. Dílo zhotovuje v průběhu roku 2021 uznávaný odborník, restaurátor Martin Kostlán, Dis., který mimo jiné dlouhodobě spolupracoval s Archivem Pražského hradu. Kutnohorská iluminace tak zaslouženě získá větší publikum.

 

Čerpáno: Ivo Purš, Milada Studničková, Kutnohorská iluminace, GASK 2010