Podsbírka grafiky

Sbírka grafiky GASK začíná již na sklonku 18. století. Její podstatná část se však váže k novodobému umění od začátku 20. století až po současnost. Kromě projevů pozdního symbolismu (František Bílek, František Kobliha, Jan Konůpek), děl inspirovaných francouzskými či japonskými vlivy (Vojtěch Preissig, T. F. Šimon) a prací z oblasti sociálního umění dvacátých a třicátých let (Ferda Duša, Jan Rambousek), jsou zastoupena významná díla české moderny od Josefa Čapka, Emila Filly, Vlastislava Hofmana, Rudolfa Kremličky, Pravoslava Kotíka, dále členů Skupiny 42 (František Gross, František Hudeček, Jan Kotík), skupiny Ra (Josef Istler) i díla solitérních postav (František Tichý).

Významné kolekce sledují vývoj českého nekonformního umění od sklonku padesátých let až k polovině let sedmdesátých (Vladimír Boudník, Jiří Balcar, Eva Bednářová, Čestmír Janošek, Jan Koblasa, Lubomír Přibyl, Miloš Urbánek, ale i Jiří John, Adriena ŠimotováAlena Kučerová z pomezí abstrakce a figurace nebo groteskní figurace Jiřího Anderleho).

Současné podoby české grafiky jsou kvalitně zastoupené díly Dalibora Smutného, Vojtěch Kováříka, Ondřeje Michálka a Jana Měřičky. Významným obohacením sbírky jsou grafiky ze zahraničí (Robert Rauschenberg, Peter Sedgley, Erró, Bodo Korsig). Mimořádně důležitý je početný soubor představující průřez celoživotním dílem Eduarda Ovčáčka, který od 60. let 20. století patří mezi čelné postavy české grafiky.

Díky výstavním programům Přesahy grafiky a Blackboxu se problematika grafiky dostává více do popředí sbírkotvorné činnosti GASK. Toto slibné východisko by se do budoucnosti mělo cíleně využívat k akvizici grafické tvorby zejména posledních třiceti let, během nichž se podoby grafiky rozrůznily a mj. zčásti odpoutaly od tradiční podoby závěsného tisku – dnešní grafika se tak může projevovat například jako prostorový objekt, její obrazová řeč mnohdy reflektuje globálně dominantní vizuální prostředky fotografie a digitálních technologií.