Podsbírka fotografie a nových médií

Sbírka fotografie a nových médií obsahuje především fotografie dokumentující průběh uměleckých akcí a performancí v Československu, včetně fotografické tvorby tuzemských výtvarných umělců (malířů, grafiků apod.), kteří pomocí tohoto média rozšiřují svůj výrazový rejstřík. Sbírka není dosud příliš rozsáhlá, neboť byla založena teprve v roce 2009, kdy GASK naznačil v nové akviziční strategii nutnost orientace na současnost, v níž fotografie zastává nezpochybnitelné místo především na poli konceptuálních tendencí a projevů. S tímto záměrem byl uskutečněn nákup čtyř vybraných fotografií Václava Stratila z cyklu Řeholní pacient (1991), představujících formou autoportrétní akce reflexi autorské identity či sebestylizace a současně úzce navazujících na Stratilovy spirituální performance. Kolekce byla dále obohacena nákupem cyklu čtrnácti fotografií Na bílém papíře autorů Lukáše Jasanského a Martina Poláka, kteří na české fotografické scéně zaujímají zcela zásadní postavení díky redefinování funkce umělecké fotografie. Konceptuální uchopení uměleckého tandemu Jasanský / Polák, zabývajícího se dekonstrukcí a zpochybněním běžné a nenápadné reality, velmi přesně pojmenovává mnoho fenoménů ryze české povahy. V roce 2013 přibylo videoartové dílo Improvement Adama Vačkáře, jako první doklad inklinace sbírky nejen k fotografii, ale také k tzv. novým médiím. Video je sociálně a existenciálně laděné a věnuje se proměnám lidské identity pomocí inscenovaných uměleckých akcí a performancí. V následujících letech pak byla sbírka doplněna o triptych Povznesení Jiřího Sozanského. Sbírka ještě obsahuje cyklus Zátiší I Eugena Brikciuse, dokumentující jeho performance z 60. let.

V roce 2019 došlo k velkému obohacení sbírky, a to o aktuální projevy z oblasti konceptuální fotografie, a taktéž byla získána i významná díla české novomediální scény. Poslední přírůstky do sbírky naplňují nově vytyčenou akviziční strategii, která si klade za cíl získávat zásadní díla od 90. let 21. století do současnosti se zvláštním zřetelem na tvorbu umělkyň. Ženy-autorky vstoupily právě v 90. letech 21. století velmi výrazně do uměleckého provozu a dařilo se jim trefně a objevně reflektovat složité post-sametové období a současně si zachovat autentičnost a nadčasovost.

Výše uvedené nároky splňuje tvorba české fotografky a multižánrové umělkyně Jolany Havelkové (1966). Do podsbírky byly přijaty dva rozsáhlé soubory. Jednak série Citlivá data (2012–2018), oscilující mezi věcným dokumentárním záznamem, krajinářskou a městskou fotografií i experimentálním autoportrétem. Druhou akvizicí byl kompaktní projekt krajina 06 z roku 2006–2007, důležitý nejen svým konceptuálním a experimentálním charakterem, ale také obrazovou kvalitou, spojující minimalistické tendence s novými médii. Oba soubory byly prezentovány na rozsáhlé výstavě Jolany Havelkové Nemluv na mne tak složitě (2018) v GASK.

Zaměření podsbírky Fotografie a nová média na tvorbu žen není v daném smyslu dogmatické, a proto do sbírkového konvolutu byly nově zařazeny i práce významných novomediálních autorů Daniela Hanzlíka (1970) a Pavla Mrkuse (1970). Od Daniela Hanzlíka byla získána videoinstalace Permanentní iluze stability (2013), zabývající se ambivalentním vztahem fyzického a digitálního prostředí. Pavel Mrkus je zastoupen videoinstalací Ocean Modifier (2018), která vznikla pro výstavní projekt Vidět čas (společná výstava s D. Hanzlíkem v r. 2018) v GASK a reflektuje nejen simulaci přírody – v tomto případě pohyby mořských vln prostřednictvím počítačového programu –, ale také vztah mezi virtuálním a fyzickým světem.

Fotografie a nová média