Oldřich Kerhart ze sbírky GASK
Oldřich Kerhart studoval na pražské Akademii u Jana Preislera, jehož tvorba významně ovlivnila řadu krajinářů Umělecké besedy. Kerhart se stal jejím členem v roce 1919. Ve 40. letech byl jejím předsedou. Pro besední tvůrce bylo v souladu s jejich programem charakteristické pevné pouto k místu jejich původu či osudové volby. Pro Václava Rabase se určující krajinou stalo Krušovicko, pro Karla Boháčka okolí Zamach, pro Vojtěcha Sedláčka Podorlicko, pro Vlastimila Radu Železnobrodsko, pro Oldřicha Kerharta rodné Poděbradsko. Rovinatý terén polabské krajiny předurčil horizontální stavbu Kerhartových krajin, jejichž poklid dokázal autor ozvláštnit s naivizujícím půvabem, jak o tom svědčí obraz Jarní motiv ze sbírky GASK. Do Kerhartovy početné kolekce však rovněž náležejí neméně půvabné krajinné scenérie s figurální stafáží, které jako by vyšly z dílen ve 20. letech tolik oblíbených nedělních malířů. Výletní restaurace s pruhovanými slunečníky, alej u Poděbrad lemovaná patníky či výsek zalidněné městské krajiny nás uvádějí do světa čapkovských středostavovských radostí „zlatých dvacátých let“, k nimž patří i rodinná idyla v městském parku na Karlově náměstí.
