Autor: Nechleba Vratislav
Podsbírka: Malba
Datace: (30. léta 20. století)
Technika: olejomalba
Materiál: plátno
Rozměr: celková výška=226cm; šířka=135cm
Inventární číslo: O1716
Námět: historie
Signatura: neznačeno

Nechlebův současník sochař Otakar Španiel uvádí, že T. G. Masaryk (1850–1937) dle neoficiální statistiky pózoval během svého prezidentského úřadu šedesáti čtyřem malířům, sochařům a grafikům. S ohledem na velký zájem umělců a vytížení prezidenta byl na sezení s ním veden pořadník a žadatelé museli trpělivě vyčkat. Tak tomu bylo i v případě Vratislava Nechleby. Už v roce 1919 byl osloven s žádostí o prezidentův portrét, ale setkání s ním a přípravy na portrétování se dočkal až na jaře roku 1924. Masarykův diář potvrzuje sedmnáct sezení, která se, ačkoli bylo původně počítáno s prací v Lánech, konala v malířově ateliéru na AVU. Nechleba rozpracoval několik verzí Masarykova portrétu pro různé zadavatele z řad úřadů, korporací i soukromých objednatelů a z archiválií víme, že se jeho portrétu intenzivně věnoval i o deset let později, v roce 1934. Vytvořil portréty celé figury, polopostavy i hlavy, které všechny splňují nároky kladené na reprezentativní práce, ale liší se v pojetí. Nedatovaná a pravděpodobně starší verze podobizny odkazující nejspíš právě k roku 1924 je méně slavnostní, civilnější ale zároveň konzervativnější, zachycuje prezidenta z třičtvrtěprofilu, evokujícím panovnické portréty císaře Františka Josefa I. Jednu z nedokončených maleb u Nechleby v ateliéru vybral prezident Eduard Beneš, který se v lednu 1947 rozhodl proměnit jeden z reprezentačních salónů 1. patra Pražského hradu na Masarykův salón. Nechleba dílo dokončil a předal v červnu téhož roku za celkový honorář 325.000 korun.

Součástí kolekce
Vratislav Nechleba ze sbírky GASK