Podsbírka plastiky

Sochařská sbírka GASK ve velmi základním obrysu sleduje vývoj českého sochařství od J. V. Myslbeka do současnosti, avšak ve své celistvosti je značně nevyrovnaná.

Významným a největším samostatným souborem podsbírky plastiky je osmdesát děl ze sochařské pozůstalosti jednoho ze zakladatelů českého moderního sochařství Ladislava Šalouna, která charakterizují období secesního symbolismu kolem roku 1900, naturalismu a neoklasicismu dvacátých a třicátých let. Tvorba konce 19. století je dále zastoupena drobnou plastikou Josefa Václava Myslbeka, Františka Bílka, Stanislava Suchardy a Jana Mařatky. Zastoupeny jsou osobnosti reprezentující následující generaci moderny Otto Gutfreund, Bedřich Stefan ad., na druhé straně sociální a realistické meziválečné tendence (např. Břetislav Benda). Největším souborem tohoto druhu v podsbírce je darovaná část pozůstalosti Karla Kotrby. Poměrně velkou část sochařské podsbírky představuje realistická a tendenční tvorba padesátých až sedmdesátých let a zahrnuje i početnější soubory od jednotlivých umělců (Antonín Kalvoda, Zdeněk Krybus, Karel Lidický, Pangrác, Jan Simota aj.). Ve velké míře se jedná o figurální realistickou tvorbu určenou pro oficiální reprezentaci, zejména kolekce pamětních medailí ze sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století.

Soustavněji se sbírka obohacovala o současné umění od šedesátých let, od strukturální abstrakce přes českou grotesku a díla na rozhraní abstrakce a figurace až ke geometrii (Jan Koblasa, Karel Nepraš, Karel Pauzer, Karel Malich, Ladislav Sorokáč, Michal Šarše). Zvláštní soubor tvoří objekty malířů, jako např. Čestmíra Janoška, Zdenka Berana, Josefa Daňka, či neokonceptuální instalace z počátku devadesátých let (Filip Turek, Milena Dopitová, Pavel Humhal). Ojediněle byla sbírka obohacena o příklady zahraničního umění (např. světelná instalace Iana Charleswortha či konstruktivistická plastika Garry Faïfa), výjimečně jsou ve sbírce zastoupena díla starého umění (např. odlitky dvou plastik od Matyáše Bernarda Brauna a neznámých autorů). Spíše sbírkovou kuriozitou je pak soubor nových odlitků satirických figurálních grotesek Francouze Jeana Pierra Dantana (1800–1869), vystavený kdysi v Nelahozevsi.

V akviziční činnosti se v posledních letech zaměřujeme jednak na dosud žijící osobnosti umělecké generace, která formovala svůj výtvarný názor po druhé světové válce, nebo jejich pozůstalosti (Miroslav Vystrčil, Jan Kubíček, Daniela Vodáková–Vinopalová, František Kyncl, Jan Hendrych). Současně se snažíme sledovat současný diskurz v pojetí sochy a plastiky v současném umění (Monika Immrová, Petr Stibral, Jan Kovářík, Josef Pospíšil, Jiří Středa, Petr Písařík).